Mám ráda rychlá jídla. Mám taky ráda asijskou kuchyni. Občas to dám dohromady a uvařím něco, kde je východní inspirace cítit. Tentokrát to je kuře na pomerančích. Kdysi jsem už na tento způsob zkoušela kachnu, ale kuře ve woku je mnohem rychlejší a na jeho přípravě se nedá nic pokazit.
Kdo z nás by si nedal jednou za čas šťavnatý burger. Jeho přípravu obvykle svěříme vyhlášeným restauracím a burgrárnám, aby byl chuťový zážitek dokonalý. Odvážnější se pustí do jeho přípravy přípravy doma. Jak tedy na perfektní burger v domácích podmínkách? Klíčem je vláčné pečivo, kvalitní maso a dobrá omáčka. Pečivo můžete koupit v nějaké menší řemeslné pekárně. Osobně nedoporučuji pořizovat to ze supermarketu. Velmi rychle totiž tvrdne. Pokud jste v kuchyni zdatní, můžete si upéct burgerové housky i doma (můj oblíbený recept je od Kitchenette).
S absencí zahraniční dovolené pro letošní rok jsem se smířila. A aby mi to nebylo líto tak moc, procházela jsem aspoň fotky z naší svatební cesty (i když to je spíš sypání soli do ran :D). Oko mé spočinulo na fotce jídla, které jsme tam měli snad každý den. Byl to steak sendvič. A došlo mi, že kombinaci maso + chleba vlastně skoro vůbec nedělám. Takže téma mého příspěvku do letošní soutěže FOOD BLOG ROKU s Rohlík.cz bylo jasné. Trocha inspirace tím, co jsme jedli na Mauriciu, lehký jihoamerický závan k tomu a steak sendvič je na světě. Teda na stole.
Jednou z našich oblíbených letních kratochvílí je grilování a s novým grilem jsem mým kuchařským experimentům popustila uzdu. Když mi minulý týden přišel balíček z e-shopu eDelikatesy.cz, ve kterém bylo mimo jiné i dřevěné uhlí, bylo jasné, že o páteční zábavu je postaráno. Miluji kouřovou chuť masa a zeleniny a už dávno mi nestačí opékat jen kuřecí nebo krkovici. Začátkem června jsem dostala od kamarádky domácí jehněčí a při každém otevření mrazáku jsem přemýšlela, co s ním. Volba tedy padla na jehněčí hřebínek. Díky česneku a bylinkám tento recept potěší i ty masožrouty, kteří jehněčímu zatím nepřišli na chuť.
I když byly naše cestovní plány pro letošní rok velké, nakonec jsme zůstali u tuzemska. Do zahraničí tak maximálně prstem po mapě, a nebo právě na talíři. Potěšilo mě tedy, když mi společnost eDelikatesy.cz nabídla, že si můžu z jejich e-shopu vybrat několik produktů, které využiji k přípravě nových receptů. Chorizo s krevetami jsem plánovala uvařit docela dlouho, proto jsem byla ráda, že jsem si mohla vybrat to opravdu kvalitní. Tento recept zaujme milovníky mořských plodů i ty, kteří k jejich ochutnání stále sbírají odvahu.
Ryby jsou alespoň u nás doma vděčné téma, i když mi přijde, že v české kuchyni si ještě svoje místo moc nenašly. Velmi často ryby pečeme v parní troubě, protože po vytažení zůstávají krásně šťavnaté. V létě pak rádi rozpálíme gril a ryby si připravujeme na ohni. Stejně jako u kvalitního masa, tak ani u kvalitní ryby není potřeba vymýšlet speciální kombinace. Pražmě sluší rozmarýn a tymián a dostatek kvalitní soli.
Doma jsme gulášoví. Máme ho rádi na všechny možné způsoby. A zrovna houbový mám spojený s takovou letní romantikou na chalupě, na dovolené, nebo pohodou u kuchyňského stolu, hned po tom, co jsme očistili všechny nasbírané houby z lesa.
No, říkala jsem si, že tohle už prostě nedám. A říkala jsem si to už ve chvíli, kdy jsem se v 10 večer vracela z Berlína. Chvíli jsem se na nějakou výzvu chtěla i vykašlat, ale nakonec mi to nedalo. Králík byl rozmrazený, tak aby neumřel nadarmo. Pustila jsem se do vaření.
Tématem soutěže “aegmamadish je moderní pojetí jídla od maminky. Takového jídla, které bychom si troufli předložit i zahraniční návštěvě. I samotný výběr takového jídla mi dal dost zabrat, protože mamka vaří a vždycky vařila jako bohyně. Chtěla jsem uvařit něco typicky českého, prostě něco, co v zahraničí na meníčku běžně nenajdete. Vyřadila jsem svíčkovou i knedlo-zelo a omáčky vůbec. Pamatuji si totiž, když jsme Švýcarkám na výměnném pobytu uvařili guláš a houskový knedlík. Holky nějak nevěděly co s ním a tak ho přikusovaly jako chleba.
Takže co je typicky české? No přece králík! Kdo měl nebo má babičku na vesnici, tak určitě králíka jedl celé dětství. A kdo tvrdí, že ne, tak pěkně kecá. Mě vařika králíka hlavně babička. A když ho nevařila babička, tak ho aspoň přivezla zabitýho a toho pak uvařila mamka. Bože, jak já ty králíky nesnášela. Stejně jako ve slunce seno, už ani Pinďa ty králíky nežere… Králík na smetaně, pečenej, se špenátem, na divoko, na víně. Prostě pořád králík. Proto jsem sama sebe i dost překvapila, když jsem králíka vybrala jako hlavní jídlo na naše svatební meníčko. Inu, chutě se během života asi mění, ne?
Takže moje chvilka slávy a recept na králičí roládu s ricottovým knedlíkem a dušeným špenátem.
Dneska jenom rychle…. Jak už jsem říkala, snažíme se (až na pár vyjímek) v jídelníčku moc neprasit a dodržovat naše předsevzetí o zdravějším jídle. S tím souvisí i to, že se snažím dostat na náš jídelníček alespoň jednou týdně rybu. Mně se to naštěstí díky zdravé jídelně v Chrudimi povede někdy i dvakrát denně. To když obědová ryba vyjde zrovna na čtvrtek. Ve čtvrtek totiž vozí ryby i do našeho Lidlu, takže je máme obvykle večer na talíři.
Losos je podle mě ryba, která nikdy nezklame. A i když zrovna nemám moc fantazie ani chuti experimetovat, stačí hodit filet na pár minut na pánev nebo pod gril a večeře je na světě. Úplně nejradši mám lososa jen se zelenými fazolkami a nějakou dobrou omáčkou. Tentokrát padla volba na kopr. Teď si zpětně říkám, že je to trochu kombinace alá švédská Ikea, ale proč ne. On totiž losos společně s koprem funguje docela dobře. Tak to zkuste…
Příprava: 30 minut
Dále…
Dostalo se ke mně několik kousků masa z Angusa. V mrazáku je aktuálně spousta zelených fazolek a další zeleniny, takže jsme se snažili maso sníst ještě čerstvé. Z více než kila telecí kýty jsem nasmažila miniřízkečky, které jsme – a stydím se to říct – snědli za jeden večer. Z pupku, který nám zůstal, jsem nakonec udělala malé roládky. Nejsem úplně fanoušek naplněného masa, ale musím uznat, že je to dost vděčná varianta večeře nebo oběda. A fantazii se tu meze nekladou. Tahle mini jednohubková verze pro jednoho mě bavila víc než kuřecí, o které jsem vám už psala. Přijde mi totiž mnohem šťavnatější a taky rychlejší na přípravu, protože fáze dopékání v troubě tady nehrozí.
