Špagety. Rozhodně jedna ze surovin, kterou mám vždycky jako nouzovku v zásobě. Úprava cacio e pepe – tedy sýr a pepř – je skutečně rychlá varianta, třeba pro ty chvíle, kdy se vrátíte z dovolené a lednička zeje prázdnotou. Ale to ji na chuti rozhodně neubírá. Rozhodně doporučuji použít čerstvě mletý pepř. Já si ho namlela v designovém mlýnku z FAVI.
2 porce
Příprava: 20 minut
200 g špaget
100 g sýra pecorino
2 g čerstvě namletého pepře
2 naběračky vody, ve které se vařily těstoviny
50 g másla
Trocha soli podle chuti
Špagety uvařte ve vodě na skus, tzv. al dente. Bude to trvat zhruba 7-9 minut. Předtím než špagety slijete, odeberte si zhruba 2 naběračky vody, ve které těstoviny vaříte.
Mezitím ve vetší pánvi rozpusťte máslo, přidejte do něj namletý pepř, krátce orestujte a potom přidejte i uvařené špagety a nastrouhané pecorino.
Nakonec přilijte vodu z těstovin a míchejte dokud se špagety neobalí krémovou omáčkou.
Tento recept vznikl ve spolupráci s Favi.cz
Rozhodně se řadím mezi milovníky těstovin. A nemiluju jen špagety, penne, tagliatelle, fettuccine, rigatoni, sepiové špagety, lasagne a tak dále… Opravdu ráda zkouším i ne tak známé druhy. Třeba fregola sarda. Vzhledem vám bude připomínat větší kuskus. Tato nenápadná kulička pochází ze Sardinie a vyrábí se z kvalitní semoliny. Varianta s kozím sýrem a pečenou zeleninou je moje nová oblíbená lehká věčeře. Nechám na vás, jestli si ji dáte úplně vegetariánsky nebo přidáte pár plátku kvalitního prosciutta jako my.
Nejtradičnějším španělským pokrmem je bezpochyby paella. Barevné pánvi plné chutí a vůní málokterý cestovatel dokáže odolat. Klíčem je výběr té správné kulatozrnné rýže, která dokáže absorbovat velké množství vody aniž by se rýže rozvařila. A potom také kvalitní vývar. Do paelly se dál přidává i sezónní zelenina, maso nebo mořské plody.
Já nad její domácí přípravou dlouho váhala. Když mě ale oslovily eDelikatesy.cz, jestli nechci vyzkoušet jejich paella set, nebylo nad čím přemýšlet. Sada totiž obsahuje ten správný druh rýže, olej, koření, které nahradí vývar a přinese tu správnou španělskou chuť, a také stylovou pánev, ve které paellu rovnou připravíte i naservírujete (funguje i na indukci).
Někdy není potřeba (tedy vlastně skoro nikdy) vymýšlet co nejsložitější recept a hledat ty nejoriginálnější ingredience. Jsem přesvědčená o tom, že nejlepší jídla vznikají právě tehdy, kdy se držíte těch nejjednodušších a nejzákladnějších surovin. Dobré jídlo těch ingrediencí nepotřebuje moc. Třeba tady jich bylo potřeba jen pět. A já se vsadím, že minimálně tři byste hned teď vytáhli z lednice.
Lasagně mám strašně ráda a vytahovat se nebudu, ale myslím, že ty, co vařím doma já, jsou prostě luxusní. A hlavně, jsou fakt jednoduchý. Přidávám do nich cuketu, přímo k masu. Ono to je potom všechno takový krásně šťavnatý. Místo tuny sýru do nich dávám bešamel. Ten sice na první pohled vypadá trochu složitě, ale opak je pravdou.
Naposled mi zmizely ze stolu horký tak rychle, že jsem je nestihla ani cvaknout. Naštěstí jsem duchapřítomně zachránila jednu porci a tu teď vidíte na fotce.
Původně jsem si recept schovávala do fronty k receptům, které budu zveřejňovat až ze svatební cesty. S jeho sepsáním jsem tedy moc nespěchala. Pak ale napsala Kačka, že by lasagně na víkend ráda udělala, ale že všechny recepty jsou divně komplikovaný. Takže žádný strach, ten můj není…
Super rychlá večeře pro milovníky kozího sýra. A tím já určitě jsem. Ale moji maminku bych vůbec neuctila. Chápu, že kozí sýr je trochu aromatičtější a nevoní každému. Na jeho obranu ale musím říct, že kozí sýr je oproti kravskému dietnější a lehčeji stravitelný. Má jemnou příchuť, která je ze začátku nasládlá a postupně lehce nakyslá. V našich kuchyních zažívá pravé obrození několik posledních let.
Pokud tedy ke kozímu sýru nemáte averzi, stačí jen pět přísad a za patnáct minut báječné noky voní na stole. Pozor! Jíst nejlépe čerstvé a horké…
Už jsem to určitě zmínila. Mám ráda Itálii. A ještě radši italskou kuchyni. Po čerstvých těstovinách se můžu utlouct. Doma je tedy zatím nedělám, ale poměrně často je kupuji. Docela ucházející výběr se dá najít v supermarketech. Co se mi ale líbí moc, je firma Pasta Fidli. Poprvé jsem je potkala na letním festivalu, kde měli stánek. Dát si čerstvé těstoviny během fesťáku je docela úlet, ale i tak bylo stále narváno.
Koncept Pasta Fidli je zajímavý. V malé firmě v Mníšku pod Brdy totiž špagety, tagliatelle, penne, rigatoni a další vyrábí zdravotně postižení lidé. A že jejich těstoviny opravdu chutnají dokazuje i fakt, že na seznamu odběratelů je mimo 50-ti maloobchodních prodejen i zhruba 120 restaurací, včetně Potrefené husy a zvučných jmen jako Alcron či Four Seasons.
Pokud jsem Vás zaujala, najděte si svoji nejbližší prodejnu a dejte Pasta Fidli šanci. Třeba s koprem a slaninou.
