Rozhuda? To je ale tajemný slovo. Možná ho spousta z vás zná, ale pro mě to bylo kdysi velký tajemnství. Co že to vlastně je? Rozhuda je úplně super věc, bylinkovo-tvarohová pomazánka. Největší raodst z ní budete mít takhle na jaře, když konečně vyraší zelený trávník a vyleze první teplý sluníčko. Umícháte ji fakt strašně rychle a veřte, že jedna miska nakonec nebude stačit. Je báječná i k bramborám na loupačku.
Palačinka dutch baby na mě vykukovala odevšad z internetu už strašně dlouho. Až jsem se ji nakonec rozhodla sama vyzkoušet. Její příprava je neuvěřitelně jednoduchá. Jedinou speciální věcí, kterou budete potřebovat je pánev, která odolá žáru trouby. Sledovat pečení dutch baby v troubě je stejně napínavé jako sledovat makronky. Palačinka se totiž v troubě nafoukne a začne bobtnat. Věřím, že sledovat pečení bude bavit hlavně děti.
Nedělní snídaně je téměř vždy ta nejhezčí část týdne. A ještě lepší je, pokud kolem sebe máte skoro celou rodinu.
Ačkoli jsme poslední dobou vejce na snídani docela omezili, o víkendu jsme si je nemohli neodpustit. Místo klasického avotoastu jsem tentokrát zvolila trochu netradiční pojetí – pečenou vaječnou misku.
Zatím je to až neuvěřitelné, ale podařilo se nám strávit dva celé víkendy doma! A ano, to je teprve konec ledna. Víkendové snídaně, tedy spíš to, co snídani předchází, trávím doma u plotny, vařím dobroty a hlavně využívám na focení denní světlo, abych měla nějaké pár receptů nafocených do zásoby. Nedávno se mi podařilo vyzkoušet během víkendu hned dvoje lívance a docela dlouho jsme přemýšleli, které nám chutnaly víc. Posoudit můžete sami, protože recept na ty první najdete v článku níž.
K prvním – cuketovým – lívancům jsem naplánovala přípravu ztraceného vejce a holandské omáčky. Obojí jsem už zkoušela,a le zatím to nikdy nebylo dobrý. Takže hned dvojitá výzva. pro mně byly zatím výzvy. Prostě jednou se to povést muselo. Holanďanku jsem zkusila podle extra (ale fakt extra) jednoduchého receptu. Povedla se hned na první (další) pokus, i když byla maličko kyselejší než bych si představovala. Takže jakmile dovychytám poměry, nafotím ji pro samostatný článek.
Jinak ty víkendy doma…. Je fakt, že jsme pořád někde v tahu. Tak jsme si řekli, že budeme víc odpočívat a víc si užívat. Života, sami sebe. A proto zkusíme každé víkendové ráno, které strávíme doma, vyrazit na snídani do kavárny (ono těch víkendů doma zas tak moc nebude), kterou máme v Pardubicích kousek od bytu. Prostě si místo skákání a zběsilého focení užijeme sobotní chvilku klidu a necháme si pro změnu uvařit od někoho jiného.
Po skoro měsíci jsme měli úplně klidný válecí víkend doma. A protože podle našeho kalendáře to byl i poslední na celý příští měsíc, přiznáme se bez mučení, strávili jsme ho úplně celý v posteli u seriálů. A protože nás nečekal žádný náročnější program, měli jsme čas i na nějakou zajímavější snídaní.
A protože se na ně chystám už pár týdnů, vyzkoušela jsem. Smoothie bowls na mně vykukovaly z pinterestu a instagramu už delší dobu. Docela se mi líbí ten nápad snídat něco studeného, mraženého. Určitě se to víc osvědčí v létě, až teploty vylezou zase k třicítkám a na zahradě bude spousta ovoce, které půjde otrhat a zamrazit. Po zkušenostech se zmrzlinou z mražených banánů byla smoothie bowl příjemným zpestřením našeho zimního jídelníčku. A jak už to u mých receptů bývá, nikdo se nemusí bát, protože je opravdu rychle hotovo.
Dnes jsem se mohla konečně pořádně najíst. Ve středu jsem si kromě opravy kazu nechala i nečekaně vytrhnout osmičku. Kousat jsem moc nemohla, a aby toho nebylo málo, snědla jsem zbytek guláše, který už nebyl úplně óká a bylo mi pěkně zle. Někdy se prostě nenechávat zbytky nevyplatí, takže jsem tři dny jedla jen suché housky a vařila pro Honzu.
Ráno mi to ale nedalo a řekla jsem si, že to risknu. Vaflovač jsem pořídila už v říjnu, ale stihla jsem ho vyzkoušet jen jednou. Přeci jen, moc volných víkendů doma nemáme a v týdnu snídáme až v práci ovesnou.
Snažila jsem se recept moc nepřekombinovat, ale v rámci novoročních předsevzetí jsem chtěla, aby byly trochu zdravější. Protože celozrnou mouku doma nemám, nahradila jsem víc jak polovinu mouky tou mandlovou. Světe div se, bylo to fakt dobrý. A i když Honza není úplně moc na sladké, promazala jsem ještě teplé vafle jogurtovo-mangovým dipem, ozdobila oříšky a sušenými brusinkami, a pochutnal si taky.
Ovesnou kaši snídáme každý den. Připravuji ji vždy před odchodem do práce. Už jsem to určitě psala, ale k tomu, aby šly vločky dobře sníst, potřebují buď hodně času nebo hodně tepla. Proto můžete kaši snídat jak teplou, tak studenou. U varianty studená si ale musíte vzpomenout večer, že byste si ji ráno dali.
Kaše jsou v poslední době velkým trendem. Instagram nejedné blogerky je jich plný a hashtag mojeovesna vídám ráno častěji než sebe v zrcadle. Inu, proč ne. Ovesné vločky jsou poměrně levná surovina, navíc jednoduchá na přípravu a množství receptů, na které vločky využijete, je skoro nekonečné. Vločky jsou taky dost zdravé. Obsahují spoustu vitamínů, vlákniny, která podporuje trávení, tak i spoustu sacharidů a energie, které unavené tělo po ránu přesně potřebuje.
