Trubičky, kremrole. To je jeden z dezertů, který nechybí na žádné rodinné oslavě a peče je u nás hlavně moje babička a je to taková naše trubičková královna. O to větší výzva teda byla se kremrole naučit. Nejprve jsem zkusila domácí listové těsto podle babiččina receptu. Bohužel se ale vůbec nepovedlo. Nakonec jsem dala dohromady recept, které jsem za poslední dva měsíce zkoušela už tolikrát, že dvě ruce by mi na počítání nestačily. A vždycky se mi povedly.
Kynuté koláčky s povidly se u nás doslova zabydlely. Za poslední měsíc jsem je pekla asi čtyřikrát. Vždy jich spoustu rozdáme a nakonec zjistíme, že je plech prázdný. Tenhle recept s instantním droždím se mi osvědčil a řekla bych, že po několik testech je docela vyladěný a podaří se, i když s kynutým těstem nemáte moc zkušeností.
Přiznám se, že nejsem úplně velikonoční typ. Posledních tak 10 let je pro mě standardem sbalit věci a strávit Velikonoce někde v klidu mimo ten sváteční shon. Ačkoli jsme to měli letos v plánu taky tak, současná situace ve světě nám trochu zkřížila plány. Proto i u nás letos propuklo velikonoční pečení.
Beránka jsem nikdy v životě nepekla. Dokonce nemám ani formu. Naštěstí moje mamka má všechno, a tak mi mimo formu na beránka půjčila i tu na slepici a králíka. Pamatuju si, že u nás byl beránek na Velikonoce vždy. Takový ten klasický, z piškotového těsta. Já jsem sice fanoušek vláčného piškotu, ale obvykle ho spíš něčím promažu, až se z toho nakonec dort. To s beránkem udělat nejde. Takže jsem se pustila do trochu punkovější verze. Náš letošní beránek je totiž z banánů.
Jestli něco ráda peču, tak to jsou jednoznačně dorty. Obvykle si vystačím hlavně se sezónním ovocem a mým oblíbeným olejovým korpusem s vanilkou. Ale přeci jen změna je život a mně baví hledat i nové chutě, nebo spíš jejich kombinace. Oříškový korpus mě překvapil, protože tak vláčný dort jsem dlouho neměla. Kávový krém je náš oblíbený ze štafetek. Ty totiž pečeme hlavně kvůli tomu krému. Tady jsem k němu přidala ještě mascarpone, aby získal trochu lehčí strukturu.
Některá jídla bych si ráda dopřála častěji. Například masové kuličky z IKEA a hlavně tu jejich dokonalou omáčku. Bohužel nemáme Ikeu úplně blízko a nebydlíme ani ve městě, kde nějaká pobočka je. Proto jídlo stíháme jen ve chvíli, kdy vyrážíme na nějaký větší nákup. A i to se nám s postupným zařizováním domu nepřihodí už tak často. Takže mi nezbylo nic jiného, než si udělat domácí variantu.
Abstinenční příznaky koronavirové karantény se začínají projevovat. Ach, jak nám ta zavřená IKEA chybí…. Skořicové rolky? Motance? Šneky? Uzlíky? To se mi k nim hodí asi nejvíc. Tenhle recept je tak jednoduchý, že bych ho mohla péct každý týden. Ale taky sladký, takže vím předem, že všechny uzlíky u nás doma jsem vyhrála já.
Řeknu vám, tenhle dort je tedy pěkné retro a asi každý si na takový nějaký želatinový dort vzpomene. Pro tento recept jsem spojila vše, co máme doma rádi. Vláčný čokoládový korpus, lehký tvarohový krém a svěží vrstvu z jahod. Recept je velmi jednoduchý na přípravu, jen musíte počítat s tím, že dort tráví mezi jednotlivými vrstvami delší dobu v lednici.
Smažení nudle jsou pro mně takovou pěknou nostalgickou vzpomínkou na moje gymnaziální léta v Hlinsku. Do školní jídelny to bylo daleko, tak jsme buď skočili do restaurace na polévku a nebo přes ulici do asijského bistra, kde jsem si vždycky objednala smažené nudle s kuřecím. V té době mě nenapadlo, že si budu tyhle stir fry nudle někdy vařit doma. Naštěstí jsem zjistila, že na jejich přípravě nic není, a proto si je můžu dopřát takřka kdykoli.
Protože jsem o Vánocích neupekla ani jeden druh cukroví, zůstalo mi ve spíži ležet několik čokolád a krabiček kakaa. Nakonec jsem z nich vykřesala parádní bábovku. Není moc sladká, ale je taková zimní, hutná a krásně voní. A přiznám se, že jsem ji pekla během týdne hned dvakrát. Ne snad proto, že bychom ji tak rychle snědli, ale hlavně proto, že na poprvé jsem formu nevysypala a bábovku jsem musela po kouscích doslova vykrájet :D.
