Sušenky? Co je na nich tak těžkého? No vlastně nic. Ale já je do teď nepekla, protože je trochu umění odhadnout tu správnou teplotu, aby se sušenky roztekly tak akorát a zůstaly uvnitř hezky “chewy”. Nebojte, s mým receptem to zvládnete levou zadní.
Dobrou sušenku dneska koupíte už v každé kavárně a nebo lepším supermarketu. Tady Vám ale slibuji, že za cenu krabičky sušenek v obchodě jich doma vyrobíte krabici.
Tenhle dort báječně chutná a ještě líp vypadá. A to ta fotka ještě trochu zkresluje. Dort jsem připravila pro mojí ségru. Je totiž Veronika. To už sice dávno bylo, ale ona se až teď vypravila k rodičům domu, a to jenom na otočku.
Přiznám se, že takhle efektní dort jsem už dlouho nědělala. Efekt se objeví až po rozříznutí, protože je naplněný malinovým želé (letní maliny z mamčiny zahrady), které ostře kontrastuje s bílým vanilkovým krémem.
Takovýhle dosrt zvládnete levou zadní připravit i Vy doma. Je totiž nepečený, fakt až trapně jednoduchý a nejsložitěští je celý dort nezblajznout na posezení. Přípravy se tedy nebojte a směle do něj! A až ho připravíte, nezapoměňte mi poslat fotku nebo se pochlubit na instagramu s hastagem #skavkuchyni.
Borůvkový koláč s ovesnými vločkami nám doma moc chutná. Pekla jsem ho už několikrát tak nějak po paměti. A pokaždé trochu jinak. Proto bylo na čase konečně sepsat recept. Koláč peču hlavně v zimě a házím do něj hlavně ovoce, které mám v mrazáku. Teď to byly třeba borůvky, ale pokud máte doma meruňky nebo švestky, klidně je můžete vyměnit za borůvky. Věřím, že Vám koláč bude chutnat.
Zjištuji, že poslední dobou u nás doma všichni ocení než něco jiného pořádnou bábovku. Ale nesmí být suchá. To tahle opravdu není. Když o ní teď píšu, mám úplně chuť říct, že je taková “naughty”. Zlobivá. A ještě aby ne, protože jsem do těsta přidala místo mléka celý hrnek Jamesona.
Tak že bychom si zavedli něco jako “bábovkový pátek”? 😀
Narozeniny jsem měla sice v listopadu, ale vlastně jsem se k moc oslavám nedostala. Pak kolem mě prosvištěl i můj svátek, tradičně společně se Štědrým dnem a já oslavy zase nějak vynechala. Vynechala jsem i oslavu s kolegy v práci. Neslavíme to nijak drasticky, ale vyměníme si dárky, doneseme nějaké dobroty. A to já loni prostě nestihla. Ale jelikož je moje mamka taky Eva, vrhly jsme se na společnou oslavu až teď v lednu. Každá jsme připravila něco malého, takže nakonec měl každý kolega plný talíř. Mamka měla krásně načinčané chlebíčky. Jako ona to já nikdy nedokážu. A k tomu řezy kardinál. Já jsme zvolila trochu obědovější kousek, sekanou s chlebem a potom tyhle sexy cupcaky. Takže nakonec to bylo docela příjemný pracovní pondělí. Od kolegů jsem dostala další kuchařku od Elly do sbírky. Takže je až na smoothiečkovou mám všechny. A taky lahev Malibu. Ono těch lahví je u nás doma fakt “málo”. Ale zase je pravda, že domácí mini bar likviduji celkem úspěšně, a to při pečení bábovek a dalších dezertů.
Fazoli tonka jste u mně na blogu už potkali. Ve vánočních rohlíčcích. Troufnu si tvrdit, že tady se mi použití tonky líbí ještě o něco víc. Super čokoládový cupcake jsem ozdobila lehkým krémem ze šlehačky a mascarpone, který jsem ovoněla právě tonkou. Nakyslé lyofilizované maliny tomu dávají šmrnc. Vzhledově i chuťově.
Podle mě je tonka fakt zajímavá ingredience. Ale pokud nevíte, co hledáte, nejspíš její chuť na první chvíli vůbec nepoznáte. A jestli doma tonku nemáte, ona totiž nepatří k běžným surovinám ve spíži, klidně krém ochuťte vanilkovou pastou. Ani s tou nemůžete udělat chybu. 
Bábovka z černého piva. Nalila jsem do ní půlku pardubického Portera. A ten má 19°. A ještě navíc s polevou z čokolády a chilli. No nevím jak Vás, ale mně tyhle drsňácký kombinace fakt baví.
Takhle bábovka není žádná nadýchaná křehule. Teda vláčná a nadýchaná je, ale na neděli pro babičku ji asi nedělejte. Nemusela by tohle moderní pojetí totiž pochopit. Udělejte ji manželovi/přítelovi/synovi na pánskou jízdu. V pánské části rodiny zaručeně sklidí obdiv. Je totiž pěkně ostrá. Doslovně. Aha, a taky je v ní pivo. To už jsem říkala? 😀
U polevy jsem trochu přemýšlela. Hodil by se totiž třeba i karamel nebo obyčejná neochucená ganache. To bych ale nebyla já, protože než jsem to pořádně rozmyslela, už jsem do čokolády sypala skočici, chilli a vanilku.
Bábovka je takový obyčejný dezert. Ale je ty bábovky pečeu vlastně úplně nejraději. Možná raději než dorty. A teď si to budu užívat ještě víc, protože Ježíšek nechal pod stromečkem i několik forem od Nordic Ware. Hlavně ty zlaté limitky 🙂
Makronky jsou taková moje celoživotní výzva. Líbí se mi, na fotkách vypadají hrozně cool. Miluji tu jejich chuť, kdy se po křupnutí skořápky dostanete k měkkému středu. Ale protože v cukrárnách chtějí za makronku občas až neuvěřitelné částky, usmyslela jsem si, že se je prostě naučím dělat doma. Nebudu si vymýšlet. Zkoušela jsem snad desetkrát během posledních 3-4 let, pokaždé podle jiného receptu a bohužel se mi nikdy nepovedly. Na to, kde asi soudruzi z NDR udělali chybu, jsem nikdy nepřišla. Každopádně jsem byla rozhodnutá, že to prostě nevzdám.
Když jsem nedávno narazila na recept, který velmi sedí mému hrnkovému stylu vaření, rozhodla jsem se makronkám dát poslední šanci. A světe div se, ucházející byl hned první plech. Pro jistotu jsem recept vyzkoušela hned třikrát, abych věděla, že opravdu funguje a že výsledné makronky nebudou na vyhození. Musím říct, že nejsou úplně dokonalé, nejsou úplně stoprocentně hladké, ale aspoň mají všechny “patku”. A na chuť jsou super!
Tak je vyzkoušejte a dejte mi určitě vědět, jak to šlo!
A krabici s cukrovím ze začátku listopadu si pamatujete? ještě v ní pár receptů zbylo a tajit je určitě nebudu. Moje posedlost tartaletkami stále trvá. Krabice s cukrovím byly k narozeninám pro Járu. Jára je náš kamarád, který má rád dobré víno a dobrý čaj. Takže když má přijít na návštěvu, vyrobím vždycky nějaký dezert s matchou. Tentokrát jsem matchu vyměnila za earl grey, doplnila jsem je citrusy a tak vznikly velmi jednoduché, svěží a lehké tartaletky. Na pohled moc nezaujmou, ale chuťově překvapí. O tom svědčí i fakt, že jsem je dělala už dvakrát. Zkuste je…
Recept číslo tři z víkendových narozeninových krabic. Tartaletky.
Tartaletky mám strašně ráda. Dají se různě obměňovat, zdobit sezónním ovocem, prostě se na nich můžu bezvadně vyřádit. Měli jsme je i na svatbě. Ty jsem ale nepekla já, ale Tytyna, která je pro mně tartaletková královna, protože se z našeho sladkého baru jich větší množství zmizelo právě díky mně :D.
Na víkendové oslavy jsem připravovala celkem tři druhy tartaletek – jahodové s čokoládovou ganage, s earl greyem, a kokosové s malinovou šlehačkou. A s receptem začínám od těch nejtmavších a nejsladších.
Kvůli množství a nedostatku času jsem tentokrát vzala zavděk polotovarem – tedy upečenými lineckými košíčky. Koupila jsem je v Globusu a stály kolem 40 Kč. Domácí, a třeba ještě low carb, jsou sice domácí, ale přiznám se, že mi tentokrát ušetřily strašně moc práce.
