Na cestě

Budapešť

Z Budapešti se pomalu, ale jistě stává taková moje malá osobní srdcovka, když je potřeba na pár dní změnit ovzduší nebo si vyčistit hlavu na babským víkendu s kámoškou. Budapešť je pro mě taková malá Paříž východu. Procházky podél řeky, čisté parky,  skvělé jídlo na každém rohu a hlavně všechno po ruce. To je takové moje cestovatelské minimum.

Tentokrát jsem do Budapešti vyrazila s Martinou. Někdy od loňského podzimu jsem ji slibovala, že konečně zase zvedneme kotvy a vyrazíme někam za hranice “jako zamlada”. Dřív jsme totiž vyjely minimálně tak dvakrát za rok. Jenže tak od února jsem věděla, že se mi to podaří určitě až po svatbě. Nakonec ale slovo dalo slovo a v srpnu jsme našly jeden víkend v listopadu, který se nám oběma hodil.

Pokud se nerozhodnete jet autem, tak do Budapešti z Čech nejlépe vlakem. Stejně jako jezdíme my. Cesta je sice trochu dlouhá a úmorná, ale výhoda vlaku je ta, že se aspoň máte kde projít, vyhnete se případným kolonám a také hledání parkovacích míst, kterých u hotelů v centru nemusí být vždy dost. Příjemným benefitem pak je i lahev vína vypitá už při cestě do Maďarska. Ani cena jízdenky není úplně drastická. Dá se pořídit kolem tisícikoruny. Stačí ji včas koupit na eshopu Českých drah. A pak si ji taky nezapomenout zabalit, abyste jako já nemuseli půl hodiny před odjezdem vlaku sprintovat zpět domů.

Když už jsme věděly kdy, potřebovaly jsme ještě najít místo, kde složíme na noc hlavu. Hotelů, penzionů a apartmánů se dá v centru města najít opravdu hodně. Nakonec jsme zvolily hotel Marmara. Je hned u metra a nádraží Nyugati. Blízko obchodů, v rozumné pěší vzdálenosti k řece, hlavním památkám a ulicím (cca 1,5-2 km chůze). Příjemným bonusem byla snídaně v ceně. Já jsem ocenila i velmi pěkný low carb výběr – vajíčka, slanina, párky, pečená dýně, zelenina. To vše za cenu kolem 4000 Kč za pokoj/2 noci.

Když jsme zařídily vše výše zmíněné, zbývalo jen vyrazit do města a vše si pěkně užít.

Páteční odpoledne jsme vyhradily nákupům. Asi nejlépe dostupná jsou nákupní centra Arena Plaza – to je asi 50 metrů od nádraží Keleti. Druhé je West End City Center. To najdete přímo u nádraží Nyugati. Co se týče skladby obchodů, je tak nějak stejná jako u nás. Další nákupní ráj je kolem zastávky metra Déak Ferenc (linka M1, M2, M3). V přilehlých ulicích je spousta tradičních obchodů, ale i řetezců. A jak už tomu bývá v každém větším městě, nechybí ani luxusní obchody. Gucci, Loius Vuitton a další jsou na ulici Andrássy.

Protože jsme pátek strávily ve vlaku a v obchodech, musely jsme v sobotu stihnout co nejvíce památek. Trochu nás překvapila výluka metra na naší lince M3, takže jsme nakonec s kávou v ruce vyrazily pěšky. Však i počasí k tomu lákalo. Budapešť není obří město. Pokud rádi chodíte, klidně vše důležité oběhněte pěšky.

První zastávkou byl Markétin ostrov, který je plný běžců, cyklistů a rodinek na procházce. Ostrov sedí přímo uprostřed řeky. Na něj a z něj jsme se pohodlně dostaly po dvou mostech, které ho  spojují s pevninou. Na ostrově jsou mimo parků, slunících lehátek a občerstvoven, také lázně. Ty jsme ale nenavštívily.

Z ostrova jsme se vydaly pěšky podél řeky k lanovce, která nás za asi 160 Kč vyvezla nahoru (a zpět) k Budínskému hradu a Rybářské baště. Na zahřátí jsme si daly svařák, který ale nebyl nic moc. A potom kličkovaly davy turistů k oběma památkám.

Po malém obědě (a velkém pivu) jsme pokračovaly na vyhlídkové kolo Budapest Eye. Za zhruba 250 Kč jsme na kole strávily kolem 10 minut, takže jsme to, co jsme oběhly před den mohly pofotit i z vršku.

Jak už jsem řekla, Budapešť se dá velmi pěkně proběhat i pěšky. Tedy pokud vyjde počasí a máte pohodlné boty. Moje chytré hodinky mi totiž večer ukazovaly (neuvěřitelných) 21 kilometrů. V Budapešti je ještě spousta věcí k vidění, spousta muzeí a památek k navštívení a hlavně spousta skvělých restaurací, kam se určitě chci podívat. A abych maličko zkrátila interval, naplánuji další návštěvu Budapešti na jaro.

 

You Might Also Like

No Comments

Leave a Reply