Když píšete blog, musíte s vánočním pečením začít o trochu dřív. Vlastně o dost dřív. Takže oproti ostatním blogerkám mám už tak dva týdny skluz. Zato se bavím vymýšlením vánočního cukroví bez mouky a sacharidů. To jsou třeba tyhle zázvorové sušenky.
Je neděle a vítr venku jsme naštěstí všichni přežili, v teple domova. Akorát nám nejde proud. Tak si užíváme dopoledne skoro jako v pravěku. Jen já sepisuji recept a chválím mobilní signál. Přemlouvám Honzu, aby hodil nějaké polínko do krbu a já nemusela jít hledat ponožky. A protože nejde proud, obejdeme se dnes bez domácích zdrojů a vyrazíme lovit jídlo někam ven. Dala bych si pořádný steak….
V týdnu jsem hodně pekla. Náš kamarád Jára totiž slavil čtyřicetiny. A potom slavila i moje ségra a sestřenka. Taky já, mamka a teta. Dort tentokrát obstarala mamka. Je machr na všechna ta cukrovíčka, má je vždycky jedno jako druhý. Já jsem spíš typ “rustic”, takže peču ty dorty. Musím mamku ale pochválit, protože dort se jí fakt povedl.
Sušenky moc nepeču, vlastně vůbec. Peču maximálně jeden druh na Vánoce. Jenže ten rozmarýn tak krásně voněl, že jsem to s těma sušenkama musela prubnout.
A pekla jsem je vlastně nadvakrát. Při první várce jsem totiž usnula a sušenky byly jako kámen. Honza naštěstí zasáhl a aspoň neshořeli i s troubou. Takže až je budete péct, od trouby moc neodbíhejte a radši do nich čas od času prstem trochu šťouchněte, aby jste věděli, že už nejsou moc tvrdé.
