Panenku máme rádi, teda hlavně Honza. Je to obvykle krásný libový kus masa. Když se dobře připraví a vysuší, orgasmus na talíři je zaručen. Panenku obvykle nechám zatáhnout na pánvi a potom ji dopékám v troubě, aby zůstala šťavnatá a růžová uprostřed.
Tentokrát mi ale přišlo škoda ji trochu nevylepšit. Vzala jsem tedy co dům dal a udělala šťavnatou roládu, které nebylo co vytknout.
Musím říct, že letos peču tak nějak víc než loni v létě. A ani nevím proč. Peču ale trochu jinak. Strava bez cukru mě naprosto nadchla. Jasně že občas ujedu, dám si pivo, ochutnám někde dobrý chleba nebo si dám zmrzlinu když je vedro. Mám potom trochu výčitky, ale jsem přece jen člověk.
Několik posledních týdnů mě baví hlavně koláče. Doma přibyly nové formy. Takže ke kulaté a obdelníkové mám už i čtvercovou. Dortové už radši ani nepočítám. Kupuji nějčastěji ty s odmímatelným dnem, protože to nestutečně ulehčí práci při vyklápění už tak dost křehkých korpusů.
Koláče, které letos peču jsou bez cukru a bez lepku. Není v nich žádná mouka. Korpusy jsou připravené z mandlové nebo kokosové mouky. Ke smetanovým sýrům přidávám šlehačku. On je ten krém potom takový krásně nadýchaný a lehký. Hodně si užívám mamčinu zahrádku a to, co na ní právě roste. A taky ovoce, které dostáváme od kamarádů. Jako třeba borůvky.
Opravdu moc se těším na příští jaro a léto. Budu mít konečně vlastní zahrádku. Zasadím na ni spoustu kedluben a ředkviček, pro Honzu rajčata, potom taky saláty, a několik keřů ostružin a malin, rybízy a jabloň. A taky bylinkový záhon! No, doufám, že to zvládnu, protože zatím mi vždycky chcípl i kaktus.
Borůvkový koláč jsem připravila z posledních borůvek, které jsme měli a které už nebyly úplně pěkné na jídlo jen tak. Koláč je z kokosové a mandlové mouky. Krém je bez cukru. Korpus je trochu sušší. Doporučuji ho naplnit a nechat pár hodin rozležet, aby stihl nasáknout náplň. Podle mě je tohle jeden z těch efektnějších koláčů a překvapí vás, jak málo práce vyžaduje.
Pokud se mi někdy povedl nádherný koláč, byl to určitě tenhle z nektarinek. A nebylo to jen o vzhledu. Koláč i skvěle chutná.
Borůvky se už taky sice blíží ke konci, ale já si je ještě neodpustím. Honza mi jich totiž v srpnu dovezl 20 litrů. Spousta z nich je v mrazáku jako moje železná zimní zásoba.
Zákonitě tak muselo dojít i na marmeládu. Domácí je totiž nejlepší. A moje borůvková s bazalkou je fakt dobrá. Barvu má jako letní noc. Přírodní. Bez zahušťovadel a bez konzervantů. Proto je potřeba myslet i na to, že v lednici vydrží zhruba tři týdny.
Nedávno mi facebook nabízel reklamu na řeznictví Sela Vita. Obvykle sice objednávám hovězí v Angusu, ale řekla jsem si že něco nového prubnu. Volba padla na dva telecí T-bone steaky, panenku z českého chmelového prasátka a nakonec taky na bůček. Kupovat maso přes internet je vždy tak trochu risk, protože se nemůžete předem podívat, jak maso vypadá. Každopádně recenze na webu byly fajn a fotky vypadaly víc než lákavě.
Protože je jedno z řeznictví, kde si objednávku lze vyzvednout v Hradci Králové a Honza ho má po cestě z práce, nechala jsem si maso místo rozvozu objednávku doručit tam. Nevím jak na jiných pobočkách, ale pokud se rozhodnete platit maso až při osobním odběru, v Hradci si určitě připravte hotovost. Honza doběhl s kartou a štěstí bylo, že v peněžence nějaké “drobné” měl.
Musím ocenit, že při výběru masa si v košíku rovnou naklikáte i způsob, jakým má být maso naporcované (vcelku, steaky po 250g atd.), Doma tedy nemusíte brousit nože. Maso dojde zavakuované. Stačí jen vybalit a hodit na pánev.
T-bony skončily na pánvi v pátek. Přijela totiž Martina z Kyjova (asi po roce) a šly jsme si trošku dát do čumáčků do pardubické Prosekárny. Ta se mi mimochodem fakt moc líbí. Bylo tedy potřeba mít v žaludku alespoň nějaký základ. Kvalitní maso nepotřebuje mnoho úprav a ani mnoho koření. Proto jsem oba steaky nechala zatáhnout na pánvi a potom několik minut dopékala v troubě. Nakonec stačila jen trocha soli.
V ledničce ještě pořád leží panenka. Tu má Honza moc rád. A potom bůček. Obojí co nejdříve sníme, abychom zjistili, jestli to je stejně dobrý jako “týbouny”. V řeznictví se na nás pomalu těší další objednávka – čtyři argentinský rib eye steaky pro naši další víkendovou návštěvu. A protože Sela Vita prodává i uzeniny, vzala jsem na zkoušku i trochu šunky na snídani.
Rajčata jsou u nás doma trochu “téma”. Já z nich totiž moc nevařím, moc je nekupuji a když je náhodou koupím, nakonec je vyhodím plesnivý. Rajčata nejím. Dřív v žádné formě. Dneska už aspoň sušený dostaly příležitost. Jakmile rajče projde nějakou, nejlépe tepelnou úpravou, přestává mi vadit a můžu ho sníst. Zvláštní, že?
Loni se u nás knedlíky vařili jak na běžícím pásu. Meruňky, jahody, švestky. Tvarohové těsto, bramborové těsto. Byly snad všechny.
Ani letos jsem si knedlíky nemohla odpustit. A když Honza domů donesl 10 kilo borůvek, bylo jasno. Borůvkové knedlíky z tvarohu a kokosové mouky.
Na webu najdete určitě spoustu dalších low carb nebo bezlepkových receptů na ovocné knedlíky nebo na různé nočky s ovocnými omáčkami. Ale tyhle jsou tak nějak moje. Při vymýšlení receptu jsem doufala, jsem si popravdě nebyla úplně jistá, jestli to vůbec klapne. Těsto nešlo moc vypracovat, natož pak vyválet. Řeknu Vám, že práce s kokosovým těstem byla spíš zkouškou trpělivosti. Bylo potřeba postupovat hodně opatrně, knedlíky před vhozením do vody hodně umačkat a hlavně mít pořád mokré ruce.
Dřina ale nakonec stojí za to. Recept na tyhle knedlíky je pro mě malým vítězstvím. Když jsem totiž ochutnala první, tušila jsem, že mojí mamince nebudou chutnat. Nejsou totiž sladké a těsto je trochu sušší než běžný tvarohový knedlík. Po prvním soustu, ale mamka řekla, že jsou fakt luxusní. Takže bylo vyhráno.
Meruňky. Tak tak to s nima teda je? Low carb nebo ne? Abych pravdu řekla, tak jsem žádné striktní odmítnutí nenašla. V naší skupince nízkosacharidového stravování říkáme, že meruňky ne. Ale jinde na internetu lowcarbáci s měruňkami problém nevidí. Každopádně meruňkám musíme přidat k dobru, že obsahují betakaroten, což je antioxidant, který mino jiné zlepšuje funkci mozku.
Možná jste to postřehli na mém facebooku, ale tento meruňkový cheesecake je už druhý pokus. Ten první byl z úžasných moravských meruněk ze Slupu. Bohužel se ale nedočkal focení. Při otáčení se mi svezl ze stojanu a skončil na zemi. Nedalo mi to a protože cvičení dělá mistra, udělala jsem dortík na druhý pokus. A ten vážně stojí za to.
Ani do korpusu ani do krému jsem nepřidávala žádný rafinovaný cukr. I tak mi dortík přijde sladký. A to právě díky přírodnímu cukru, který je v meruňkách. Pokud jíte low carb, nemusíte se obsahu cukru z meruněk děsit ani tak. Sacharidy pro stogramový kousek jsou totiž jen na 7 gramech.
Jak je u mně přes léto zvykem, je tenhle cheesecake opět nepečený. Oproti klasickému, do kterého jseou potřeba vejce, není tak hutný. Zůstává mu ale báječná krémová strukturana lehkost díky přidané šlehačce. Dejte si ho hodně vychlazený. V srpnových vedrech, pokud nás ještě nějaká čekají, určitě bodne.
A dejte mi vědět, jak se Vám povedl 🙂
Mít doma zmrzlinovač je prostě super. Potom už totiž nestavíte u kde jaké pumpy, abyste si koupili malinový magnum, ale uděláte si vlastní doma. A jako bonus víte, co jste do ní dali.
Loni jsem byla naprosto unešená z makovky. Letos bylo potřeba změnit barvu a ta ostříhaná levandule se na mě úplně smála. K tomu mamčin keř ostružin, které dozrávají téměř před očima, a báječná zmrzlina je na světě.
Protože levandule během vaření v mléce trochu zhořkla a zmrzka měla takový “vocas”, po dlouhém přemýšlení jsem se rozhodla přidat trochu xylitolu. Nejsem sice fanoušek umělých sladidel, ale jednou za léto se snad nic nestane. Vy z Vás, co cukr normálně jíte, nemusíte plašit a vykupovat prodejny se sladidly. Použijte normálně cukr.
A jinak mám radost. Ty fotky konečně začínají vypadat jako pěkný fotky 🙂
Na zahradě je cuketová apokalypsa. Jak to vymyslet, aby nebyla každý den pečená v troubě nebo v trojobalu z pánvičky?
Když jsem začala s low carbem, tak nějak jsem tušila, že mi budou chybět těstoviny. Špagety, ravioly, lasagne, tagliatelle, gnocchi. Naštěstí po nich nesmutním až tak moc a využívám úrody cuket na zahradě k tomu, abych těstoviny nahradila.
Cuketové ravioli jsme zkoušeli včera večer a upřímně mě nadchly. Dokonce tak, že jsem je měla dnes znovu k obědu. Není v nich ani gram mouky, ani gram cukru, jen spousta masa a zeleniny. Proto věřím, že Vás nadchnou stejně jako mě.
